vsetko o OOBE--2.ČASŤ

31. srpna 2006 v 11:53 | Sagisia a Suneis

2.ČASŤ

Efekt Alenka v říši divů

Když astrálně cestujete, mohou se vám přihodit různě divné věci, je to způsobeno tím, že v astrálním světě je všechno možné. Hodně věcí tvoříme vlastníma myšlenkami. Často o tom ani nevíme, co nám naše mysl přichystala. Uvedu malý příklad: Jste například ve vašem pokoji. Vše vypadá jako obvykle, ale něco tu nesedí. Všimnete si, že máte v pokoji dvoje dveře, ačkoli ve skutečnosti máte pouze jedny. Logicky si odvodíte, že ty dveře tam určitě nikdy být nemohli ( neplést si s příkladem o sloupu uprostřed náměstí, kde opravdu kdysi mohl být ). Poletíte-li blíž si prohlédnout ony dveře, zjistíte, že jsou stvořeny absolutně dokonale. Projdete-li normálními dveřmi, octnete se tam, kde by jste čekali, za nimi. Projdete-li ale falešnými dveřmi, tak se většinou objevíte na místě, které neexistuje a kde je všechno možné, můžete také skončit v jiné dimenzi. Kdo četl Alenku v říši divů, ten ví, že je možné úplně vše.

Předpoklady

Když to napíšu stručně, tak žádné předpoklady nejsou až na jeden, ten nejdůležitější: Musíte tomu věřit, pokud budete mínění, že něco jako astrální cestování neexistuje, tak se vám nic nepodaří a opět se utvrdíte na svém přesvědčení. V mnoha knihách jsem četl různé podmínky, co musím učinit, když chci astrálně cestovat. Z vlastní zkušenosti jsem se přesvědčil, že tomu tak není. Stručně zde tedy popíši svá zjištění a vyvrátím, některé omyly, kterými jsem byl stejně jako mnozí jiní mystifikován.
Ležení hlavou na sever
Četl jsem, že siločáry země by měli být v souladu s magnetickým tokem ve vašem těle. Má postel, z které podnikám většinu astrálních cest je na sever, ale to je pouze náhoda. Mnohokrát jsem cestoval, ať již jsem byl hlavou na jakoukoli světovou stranu
Ležení na zádech
Je to popravdě nejpřijatelnější poloha, kterou vřele doporučuji, ale opět není nezbytně nutná. Občas jsem opouštěl tělo na boku a šlo to. Výhoda ležení na zádech je tak, že jste méně náchylní k usnutí - jen si vzpomeňte, kolik z vás usíná na boku.
Nejíst X hodin před astrálním cestováním
Nevidím důvod, proč by jste to měli dělat. Abych nevzbudil zájem okolí, jdu se po obědě jakoby trochu prospat, ve skutečnosti však hned podnikám astrální cesty. Říká se též, že když už jíst, tak jen lehká jídla. S tímto názorem bych už víc souhlasil. Občas se mi stane, že si lehnu s úmyslem astrálně cestovat, když v tom mi tak hlasitě začne kručet v břiše, že se to nedá poslouchat, takže nemáte klid.
Nepít X hodin před astrálním cestováním
S tím též nesouhlasím, když máte žízeň, jen se napijte, ale nepřežeňte to, ať neběháte často na záchod.
Dostatek klidu
tento nárok preferujte především, nezkoušejte astrálně cestovat, pokud kolem vás chodí lidi, nebo v nejbližší době začnou. Klid je na prvním místě. Bohužel musím říci, že jen těžko se ho dá dosáhnout. Já jsem například bydlel s dvěma bratry v jednom pokoji, nemusím snad říkat, že klid tam byl cizí pojem. Měl jsem však zjištěné dny, kdyby mohl být doma klid. Na takové dny jsem se těšíl, abych mohl astrálně cestovat. Když je doma klid od ostatních, tak vypínám všechny hodiny, které tikají. To nemusíte dělat, já to dělám z toho důvodu, že už mě to nebaví poslouchat. Občas se bohužel vyskytnou vlivy, proti kterým nic nezmůžete: Soused vrtá vrtačkou, venku troubí auto, děti venku hážou petardy….
Nepít alkohol
To je logicky správné, když jste namol, tak hned usnete, žádné astrální cestování. Ovšem může se stát i vyjímka. ( viz zážitek č. 6. Z mých zážitků - dole jsou ke stáhnutí )
Poslouchat klidnou muziku
Nevím, co si autoři těchto názorů myslí pod pojmem klidná muzika. Mylně je rozséván názor o tom, že když jste na duchovním vzestupu, mezi který astrální cestování jistě patří, tak se musí poslouchat klidná meditativní muzika, něco jako new age. Já rozhodně nepatřím mezi ty, kteří by si tuto muziku pouštěli. Poslouchám rock a heavy metal, což mi klidné meditativní nepřipadá a taktéž astrálně cestuji.
Být vegetariánem
Nedoporučuji, tělo by tím přicházelo o různé živiny. Všeobecně panuje názor, že je lepší vyhýbat se masu, když začínáte s duchovními aktivitami. Autoři těchto názorů jsou většinou sami vegetariáni a z toho důvodu vám podstrkávají své ideje. Já rozhodně vegetarián nejsem. Všeobecně bych chtěl napsat, že je vhodné jíst a pít to, na co jste zvyklí.
Zavření očí
Nelze se dostatečně uvolnit a dostat do jiných hladin vědomí pokud máte otevřené oči a zaostřený obraz. Takové věcí dokáží opravdu jen mistři, nebo lidé v hluboké hypnóze

Je taky doporučováno, zda máte zkoušet astrálně cestovat ráno, večer nebo odpoledne. Vůbec na tom nezáleží. Z praxe však nedoporučuji zkoušet astrálně cestovat večer, když usínáte, protože pokaždé usnete. Četl jsem, že nejlepší vhodná hodina je taková, v níž jste se narodili. Tento názor nekomentuji, protože jsem se o něm prakticky nepřesvědčil. Je dobré mít na sobě volnější oděv. Džíny jsou například nevhodné, jelikož jsou pevnější a tvrdší, vezměte si třeba tepláky a tričko. Též odložte hodinky, které máte většinou pevně upnuté

Praxe

Zde předkládám již samotnou praxi v astrálním cestování. Je nutné, abyste měli alespoň minimální teoretické znalosti o astrálním cestování, které překládám ve svém prvním článku. Pokud jste jej nečetli, učiňte tak dříve než začnete číst následující řádky, které by pro vás neměli bez teoretických znalostí valného významu.

Uvolňování

Bez komentáře uvolnění je základní podmínkou astrálního cestování. Většina z vás si nyní pomyslí, že uvolnit se přece umí. Bohužel vás musím zklamat, stejně jako jsem si to myslel já ve svých začátcích, tak uvolnění opravdu nejste ani když se uvolníte. Klasické povrchní uvolnění, které mám nyní na mysli je takové, že uvolníte všechny končetiny a necháte je bezvládně viset. Nyní si však představte, že absolutní uvolnění je mnohem větší. Vaše povrchní uvolnění je pouze 5% až 15% z toho, jak až maximálně jste schopní se uvolnit. Já například vůbec nevnímám svoje končetiny, jako kdybych je neměl. Popíši zde několik metod, jak se řádně uvolnit, hned napoprvé se nedokážete uvolnit na maximum, s tréninkem to přijde po krátké době ( okolo 2 týdnů ).
Lehněte si na postel na záda, mějte na sobě volný oděv. Ujistěte se, že vás v nejbližší době nebude nic rušit ( nenechte se oklamat rodinou, která vám bude tvrdit, že do toho pokoje opravdu nepůjde ). Začněte dýchat vaším obvyklým tempem, nepřepínejte se, dýchejte tak, jak jste normálně zvyklí a svůj dech jen pozorujte. Snažte se dýchat břichem nežli plícemi ( když nadechujete, vdechujte vzduch jakoby do břicha. Při normálním dechu se vám zvedá hruď, při tomto způsobu se vám bude fyzicky zvedat břicho. Nehledejte v tom žádnou vědu ani se neděste, jde o normální proces, na který jste zapomněli. Všichni malé děti takto dýchají, teprve v pozdějším věku začnou dýchat více hrudí. Je to otázka cviku. Zkuste to hned teď, při četbě těchto řádků, na 20 vteřin si zkuste dýchat břichem. Teď. Tak co, šlo to? Ani snad nepočítám s tím, že by ne. Pokud nejste
Vraťme se nyní k samotnému uvolňování. S každým nádechem takto uvolňujte své tělo. Představte si, že s každým nádechem by se část vaší hmotnosti propadla do země. Proveďte třeba takto 20 vdechů. Nyní zaměřte svůj pohled na nohy. S každým nádechem pociťujte, jak je vaše levá noha více a více uvolněná, po třech nadechnutích přejděte na další část těla. Postupujte v pořadí: Spodní část levé nohy, lýtko na levé noze, levé koleno, levé stehno, spodní část pravé nohy, pravé lýtko, pravé koleno, pravé stehno. Břicho, hruď, Zadek, spodní část zad, hodní část zad, trapézy, levou ruku od konečků prstů až po rameno, to samé s pravou rukou, krk, obličejové svalstvo ( s tím jsou největší problémy ).
Nemínil jsem zde popsat to, že tento postup je jediný a správný, pořadí můžete zaměnit, ale dodržujte postup od zdola nahoru, cílem bylo popsat to, co mám na mysli. Pakliže je ještě nějaká část vašeho těla neuvolněná, vraťte se k ní a dokonale jí uvolněte. Nyní by jste měli být uvolněni tak, jak jste ještě nikdy při vědomí nebyly. Bohužel to ještě není to nejlepší uvolnění. Chvíli na nic nemyslete.
Nyní si začněte představovat, že se k vám blíží modrý mrak ( modrá představuje uvolnění ), blíží se od nohou a pomalu vás začíná zahalovat. Myslete si, že jakmile zahalil vaše nohy, tak se tímž následkem dvakrát více uvolnily, než byly doposud. Oblak bude dále zahalovat vaše břicho, čím se jako po mávnutím kouzelného proutku uvolní mnohem více. Takto dojděte až k hlavě. Nyní jste řádně uvolněni. Častějším opakováním se zanedlouho uvolníte opravdu hodně.
Kvalitní uvolnění se nedá přesně slovy popsat, přesto se pokusím odhalit alespoň něco: například vaše nohy úplně přestanete vnímat, jako by jste je neměli, budou velmi lehké a zároveň velmi těžké a ztuhlé, nebudete vnímat chlad ani teplo, ba ani fyzickou podložku, na které spočívají vaše nohy. Možná, že ucítíte zvláštní pocit mravenčení, to je příznak, že jste na dobré cestě. Vaše tělo však není na takovou "dávku" uvolnění zvyklé, proto se začne bránit a to tím způsobem, že vás začne něco svědit a vy budete mít veliké nucení se na tom místě podrbat. Bohužel je to vaše zákeřné podvědomí, které se snaží váš pokus překazit. Ve většině případů se mu to podaří. Vzdorujte tomuto popudu, vím jak je to těžké, ze začátku se mi to stávalo skoro pokaždé. Úspěšně jsem vzdoroval nutkání se podrbat, ale nakonec mě to dostalo.

Stav transu

Stav transu byste v učebnici psychologie našly jako stadium velmi hluboké hypnózy, málokdy dosažitelné. V této učebnici byste dál našli, že člověk se sám není schopen dostat do transu pomocí autohypnózy. Z vlastních zkušeností píší autoři takových knih o tom, že jako hypnotizéři dokázali naindukovat pouze hlubokou hypnózu, stav transu nikoli. Ovšem, pravda je taková, že jsou tací, kteří to dokážou usilovným tréninkem. Po motivaci se nemusíte dívat jen na mistry z východu. Toto dokáže většina astrálních cestovatelů.
Je velice těžké tento stav popsat a popsat pocity, které máte, když v transu jste. Tělo pociťujete jako uvolněné a zároveň těžké a nepohyblivé. Jako kdyby jste byli zaliti do betonu a nemohli se hnout. Tento stav vám ze začátku může nahnat strach, mě ze začátku nahnal hodně. Vůbec nemůžete pohnout jakoukoli částí těla: nemůžete otevřít oči, v puse nemůžete hnout jazykem, prostě nic. Jednou jsem se vyděsil z přemýšlení, jestli vůbec dýchám. Dýchal jsem, dýchání v tuto chvíli zajišťuje vaše podvědomí, takže na takové věci vůbec nemyslete, ty by vás jen mohli připravit o tento stav. Zvuky kolem sebe vnímáte dlouze,protáhle a zanechávají ozvěnu. Mimoto slyšíte po celou dobu jakési hučení, občas se do toho vmísí jakési "zkraty". Popsal bych je jako rychlý bzučivý zvuk. ( tohle jsem udělal, aby jste si udělali představu: zvuk.zip )
Když jste ve stavu transu, můžete vše, co chcete. Stačí na to jen pomyslet. Chcete slyšet na dálku? Stačí jen pomyslet na vašeho kamaráda s tímto úmyslem a hned uslyšíte, o čem v této chvíli mluví. Chcete vidět do budoucnosti? Stačí na to jen pomyslet a budete mít vizi. ( Stejně to praktikoval Nostradamus. Nejčastěji uvidíte války, které jsou prodchnuty velkou energií ). Je zde opravdu mnoho možností. Samozřejmě nám jde o astrální cestování.
Jakmile jste v transu, stačí pomyslet na to, že chcete ven z těla, a během okamžiku ho opustíte. ( u mě je to skoro pokaždé ) Výhodné je, a co doporučuji, naučit se dostat se do Transu.. Je to těžké a já to bohužel neumím tak, jak bych chtěl. Většinou se v něm ocitnu spontálně po nějaké době, co se uvolním. Naštěstí ! ... existují různé metody, je jich víc, všechny závislé na principu klesání.
Když jste ve stavu uvolnění, představte si dlouhou šachtu, která vede kamsi do země. V oné šachtě je dlouhý kovový žebřík. Vstupte na něj a začněte slézat dolů. Představujte si, jako kdyby jste po onom žebříku opravdu klesali. Viďte každou příčku, které se přidržujete. Snažte se pociťovat, jak se kolem vás stále stmívá, když lezete hlouběji. Další je oblíbená metoda psychologů, při ní jdete ze schodů, stále níž a níž, s každým krokem musíte cítit, že jste hlouběji ve své mysli, mít pocit, že se propadáte sami do sebe. Kdo jste četl nějaké knihy o autohypnóze, jistě v tomto spatřujete určitou podobnost. Je to založeno na stejném principu, kdy s postupním snižováním klesá hladina vln v mozku. Podrobnosti o tomto uvádím na jiném místě.

Umění imaginace

můžeme slýchávat docela často, je převzaté z angličtiny ( to imagine=představovat si ). Ve všech návodech na astrální cestování je kladen důraz na imaginaci, čili představování si určitých dějů, nebo věcí. Není to nejlehčí, občas jste dle návodů vyzváni představovat si věci, které vyžadují mnoho úsilí. Pokud patříte mezi lidi, kteří často sní, občas i s otevřenýma očima, jste o něco napřed. Pokud ovšem k takovým lidem nepatříte, musíte se cvičit.
Nechce se po vás, aby jste se uvolnili, sedli si … atd. Jde o to vmísit imaginaci do svého života, aby se na čas stala jeho součástí. Když například jedete autobusem, představujte si žlutou podlahu, nezírejte na ní a nehledejte něco žlutého, ona podlaha je ve skutečnosti šedivá. Vy jí však viďte jako žlutou ( můžete použít klidně jinou barvu ). Koukejte se například z okna, ale přitom stále vězte, že ona podlaha je žlutá. Jakkoli lehké se to zdá, tak pro některé lidi to neplatí. Přikročme k dalšímu kroku. Z představování si žluté podlahy nic nemáte. Buďte trochu zlomyslní a představujte si úplně jiné věci. Nechci vám podávat výčet, co vše si můžete představovat. Záleží to jen na vaší individualitě.
Můžete například sedět na lavičce v parku, jelikož je zima a sníh, tak si představujte okolo sebe rozkvetlé květiny. To je statická imaginace, objekty vytvářené v naší mysli se nehýbou. Při pohybové imaginaci si představte kolem sebe poletovat motýly. Je to těžké? Povolme však uzdu fantazii a s končeme s představováním si mírumilovných věcí. Předkládám jen to, co občas dělám já.
Jedu si takhle unavený v tramvaji. Když v tom se přižene stará důchodkyně mávajíc deštníkem nad hlavou, ať jí pustím sednout. Vzhledem k tomu, že nechci vyvolávat konflikty, tak jí pustim sednout. Pak jen následujou moje drastické imaginační cvičení: "Stařeně začínají hořet vlasy, oheň se dál rozšiřuje a stařena je zaživa spalována. Ke všemu jí ještě upadne ruka. Aby toho nebylo konec, tak jí exploduje hlava a krev dopadne na člověka, který sedí před ní…" Tím vás však nechci navádět :-)

Rozeznání snu od skutečnosti

Klíč k tomuto je neustálé kontrolování reality. Pokud jste například kuřák, děláte stále jednu věc pravidelně, ta se projeví ve vašich snech, kde budete touto činností pokračovat. Dejme tomu, že nosíte náramkové hodinky a často se díváte, kolik je hodin. Vždy když se podíváte na hodiny zkontrolujte, zda jde o sen, či o skutečnost ( viz dále ). Tato činnost se projeví i ve vašich snech. Bude se vám něco zdát a v onom snu se podíváte na hodinky, zvykem ( který budete provádět pokaždé ) si opět začnete kontrolovat realitu a s úžasem zjistíte, že se jedná o sen.
Můžete pak tento sen začít ovládat, čímž budete mít lucidní sen, který jsem popisoval zpočátku, nebo si uvědomíte své tělo, ocitnete se v transu a své tělo opustíte. Jak však poznat, že se jedná o sen? Jednoduše, ve snu dokážeme všechno, na co pomyslíme. Některé věci však ve snu nemůžeme, protože k některým věcem není vaše snové tělo uzpůsobeno. Kdy jste naposled mrkly ve snu? Nikdy, protože to nejde. Vaše tělo totiž nemá žádné fyzické oči, tudíž ani nemá oční vička a následkem toho nemůže mrkat. Když teď čtete tyto řádky, tak si naschvál mrkněte. Ano, zvládli jste to. Kdyby toto byl však sen, tak by jste mrknout nemohli. Můžete létat? Ne, ale ve snu můžete. Zkuste teď hned vzlétnout - nic. Kdyby jste však toto zkusili ve snu, tak by se vám to podařilo. Vždy, když se tedy podíváte na hodinky, zkontrolujte realitu tím, že zavřete oči, nebo jen mrkněte. Když toto budete nějakou dobu provádět ( týden až dva ), tak se vám to stane zvykem a i ve svých snech začnete kontrolovat realitu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama